HLAVU VZHŮRU pomáhá

21.9.2016

Když je člověk ve správný čas na správném místě, naslouchá a je otevřený všemu, co přichází, začnou se dít opravdu zajímavé a velké věci. A že to je pak pořádná jízda se můžete dočíst právě tady :)


Že jsme se Zuzankou Lužnou aka Love of Raw báječné kamarádky jste si už možná všimli. Ne náhodou spolu pracujeme na několika různých projektech, podporujeme se a pomáháme si, vyměňujeme zkušenosti a spolutvoříme jak jen to je možné. No a to jsem tak jednou byla u Zuzanky a pomáhala jí s natáčením receptů, když mi pověděla o její kamarádce Lence, která se jí po dlouhé době ozvala, protože cítila, že to má prostě zrovna udělat a chtěla Zuzance pochválit to všechno, co tvoří a jak ji obdivuje.





Přemýšlela jsem, jak vám celou Lenčinu situaci vylíčit, nicméně nenašla jsem lepších slov, než použila právě Zuzka na jejím blogu o pomoci Lence:


"Lenčin nápad mě oslovil z toho důvodu, že nejen, že pomůže jí, ale může pomoci mnoha ženám, které trápí jejich váha a obezita. Lenka má v současné době 111 kg, má za sebou velmi smutný rodinný příběh, stará se o velmi nemocnou babičku a do toho dělá práci, která ji nenaplňuje a chce vše změnit. Už na sobě udělala kus práce a to v její mysli a za to si ji nesmírně vážím. Od té doby, co začala používat techniku Ho´oponopono se jí po 7 letech začaly dít krásné věci a tohle je jedna z nich. Já jsem totiž najednou hluboce ve svém srdci cítila, že ji mám pomoci a hned jsem to také udělala. Neváhala jsem ani minutu, cítila jsem totiž, že jsem k tomu vedená to udělat…"


Když mi Zuzanka vyprávěla celý Lenčin příběh, cítila jsem stejně jako ona, že jí prostě musím pomoct. Jakkoliv. Pak to Zuzka završila větou: " No a zítra tady Lenka přijde na návštěvu převzít si ten mixér a suroviny, co jí věnuju. Ivi, to bude božííííííííííííí!!!" Nedovedu vám ani zprostředkovat tu atmosféru, co v tu chvíli vládla, bylo to něco neskutečného. :)





Lenka Zuzce totiž prozradila, že už taky našla své téma, že se navíc rozhodla do dvou let shodit 50kg (v současné době váží 111kg) a celé to provede v přímém přenosu pomocí příspěvků na jejím blogu, který v únoru založila. Když jsem šla od Zuzky domů, pořád jsem na ten Lenčin příběh myslela. A tak jsem 24. srpna Zuzce napsala:


"Zuzanečko, mě to prostě pořád vrtá hlavou a furt se mi ta myšlenka vrací zpátky, takže to jdu rovnou napsat! Lenčin příběh mě totálně okouzlil a tak nějak cítím, že tady bych rozhodně mohla přiložit ruku k dílu a tak jsem si řekla, že kdyby třeba Lenka ocenila pravidelnou analýzu složení těla, nějaké výživové rady, tipy a know how na vyvážení jídelníčku, aby neztrácela váhu na svalech ale na tucích, tak jsem tuuuuu!!! Samosebou za to vůbec nic nechci, tohle je srdcová záležitost takže tak jak mi dneska jedna moje kamarádka připomněla větu, kterou mám napsanou na webu v sekci o mně a mém projektu: HLAVU VZHŮRU je má natažená ruka, otevřené srdce a velký úsměv k tomu. No a k Lence mi to prostě sedí jak prdel na hrnec :) Takže tak, děj se vůle boží a já se s Leničkou moc ráda poznám osobně :) co ty na toooooo? :)



*Fotky z webu Love of Raw


Tamtamy se rozbubnovaly. Zuzka zprávu předala Lence, spojily jsme se a začaly komunikovat. S Lenkou jsme propsaly několik večerů, během nichž jsem zjistila, jak na tom je. Bavily jsme se hodně i o jejím blogu, který v té době nikde nezveřejnila a v podstatě půl roku psala do šuplíku. Zjišťovala jsem proč a narazily jsme mimo jiné i na to, že Lenku trápí, že nemá čím pořizovat fotky, které by vkládala do článků. No a mě hned napadlo, že mi doma leží jeden malý digitální foťák, co jsem dostala kdysi od babičky k narozeninám (takže srdcová záležitost), nicméně já zase letos dostala shodou okolností naprosto nečekaným darem lepší foťák na mou práci a tak jsem tento nevyužívala. A co s takovým foťákem udělat lepšího, než ho předat do rukou někomu, kdo ho ještě pořádně využije a udělá s ním nějakou tu parádu? A tak jsem Lence napsala, že se musíme bezpodmínečně co nejdříve sejít, že mám pro ni dárek. No a protože je Lenka extrémně vytížený člověk, řekla, že to nepůjde. Musela jsem s pravdou ven, prozradila, že mám pro ni foťák a že jí ho chci dát co nejdříve, aby už mohla konečně fotit, psát a oficiálně zveřejnit svůj blog. Nakonec jsme našly volnou skulinku, já Lenku doprovodila na její tradiční pěší trase do práce, takže jsme si udělaly nádhernou procházku a završily ji předáním foťáku.





Naše večerní konverzace na internetu nadále pokračovaly a po dvou dnech, kdy jsem se s Lenkou bavila na téma strachu ze zveřejnění jejího blogu se nakonec odhodlala, vystoupila ze své komfortní zóny, zhluboka se nadechla a svůj projekt dala na odiv celému světu. Tento veliký krok vnímám jako jeden ze zásadních a jsem na ni moc pyšná, že překonala své strachy a dokázala to!






Domluvily jsme se s Lenkou, že v pondělí 19.9. si na sebe vyhradíme celý den a sejdeme se v mé kuchyni. Naučila jsem ji hned několik receptů od Zuzčiny raw krupicové kaše přes kešu parmazán, drožďovou pomazánku, pohankový prejt se zadělaným zelím, bramborem a celerovými "škvarečky" až po mou variaci na cizrnový hummus, čokoládové pralinky, krémovou zmrzlinu z jedné ingredience a zlatý hřeb večera - čokoládové energy tyčinky. Ty jsme se naučily pěkně balit a měly u toho spoustu legrace.

Vyrazily jsme taky do města a já Lence ukázala má nejoblíbenější místa, kam chodím nakupovat a dala pár tipů, co kde najít za výhodné ceny. Doma jsem jí nabalila s sebou všech 10 čokotyčinek, které si vyrobila, zásobu hummusu, čokoládové pralinky, nepražené kakao, himalájskou sůl, cejlonskou skořici a koření Dobrá nálada od Sonnentoru a v neposlední řadě taky Lenčinu novou nejoblíbenější surovinou a tou je lahůdkové droždí. :) Užily jsme si spolu báječný den a já se těším z toho, že můžu být Lence na její cestě při ruce, když bude potřebovat.



*Takhle dobré ty čokoládové tyčinky jsou. :)


Čeká nás ještě spousta práce, Lenčiny pokroky však budeme pečlivě sledovat a já se tu s vámi o ně budu určitě pravidelně dělit, protože cítím, že tento člověk má sílu svým vlastním příkladem motivovat i další lidi na jejich cestě za spokojeným životem.

Leničko, přeji ti tímto, ať je co nejvíce tvých dnů zářivých a tak veselých a plných upřímné radosti a smíchu, jako bylo naše loučení na zastávce toho pozdního pondělního večera. :)


Ze srdce,

I.❤


Komentáře