Sledovat (nejen) na youtube přátele i neznámé zajímavé lidi cestující po celém světě a zároveň s podobnými stravovacími návyky, jako máte vy, se rozhodně vyplatí. Především o tom, co jsem si vzala a využila z jejich poznatků a mám v úmyslu aplikovat i nadále se dozvíte v dnešním blogu.

Nejpraktičtější věcička, kterou jsem si velice oblíbila, používám ji dennodenně a pravidelně zachraňuje můj žaludek od nechtěných chutí jsou V-Cards. Jde o kartičky, které si můžete zdarma vytisknout z odkazu v předchozí větě. Co je na nich tak skvělého? je na nich totiž napsané jazykem země, do které se chystáte, jaké jsou vaše stravovací preference. V případě V-Cards se tedy jedná o kartičky pro vegany. Ono totiž když se dostanete do končin, kde jsou vám všechny jazykové kurzy, diplomy, tituly a certifikáty z jazykových zkoušek tak akorát na dvě věci, zjistíte, že vám zbývá pouze zručná neverbální komunikace, kreativita a v lepším případě pár anglických slovíček, které jste se naučili ve školce. V tuto chvíli přichází na scénu V-Cards.

V praxi to funguje tak, že si vytisknete kartičky s jazykem příslušné země, kterou hodláte počastovat svou návštěvou, vystřihnete a uložíte na několik míst, o kterých si myslíte, že je tam najdete. :) Já nosím jednu neustále v peněžence, další v batohu, v kapse od oblečení, které mám zrovna na sobě atd. Kartičku přeložte tak, že na jedné straně bude anglický překlad a na straně druhé ten z dotyčného jazyka, v mém případě thajský překlad. Když přijdete kamkoliv, kde je potřeba vysvětlit vaše stravovací požadavky, tedy nejčastěji do restaurací, bister, barů, na tržnici, kdekoliv u street foodu a podobně, jednoduše ukažte na jídlo, které vás zajímá a pokud vycítíte, že obsluha neumí jinak než thajsky a nebo se chcete minimálně ujistit, že vám dokonale rozuměli, vytaste tuto kartičku a s úsměvem ji nabídněte k přečtení. Pro jistotu ještě zdůrazněte, že nejíte rybí ani ústřičnou omáčku, ty tady totiž číhají na každém rohu.

První reakce bývají lehce překvapené, tady v Thajsku si relativně hravě poradí s vegetariány, nicméně veganství je pro ně stále ještě dost složitý pojem. Nakonec však ve většině případů zjistí, že z jídla stačí vypustit vajíčko a nevařit pokrm ve vývaru jiném, než zeleninovém a je vyhráno. Nakonec se vždy usmějí, udělají pro vás maximum a dokonce mi v několika případech přišli za kartičku poděkovat, že to je super nápad a že se jim moc líbí. Někteří si kartičku vezmou s sebou do kuchyně a jídlo tam připravují podle ní, ale zatím se mi nestalo, že by mi ji nakonec nevrátili. No a i kdyby, vždycky je dobré mít jich více v zásobě. Ono thajci jsou neskutečně milí, ochotní a snesli by vám modré z nebe, takže by byla škoda vysvětlovat jim deset minut lámanou angličtinou co chcete a pak třeba zjistit, že jste se nepochopili a že vám donesli něco, co nechcete jíst. Takhle mají radost, že se i vy snažíte, cítí se i oni dobře, protože přesně ví co vám do jídla dát můžou a co ne a obě strany jsou spokojené. Párkrát se mi i stalo, že se i doptali, jestli jím cukr. :)

Na kartičce s thajským překladem si všimněte v levém horním rohu značky v trojúhelníčku. Mě připomíná slovo IF s obráceným F a jedná se o thajský znak Vegan. Pokud jej tedy uvidíte na dveřích restaurace nebo obalech potravin, nejčastěji červeným písmem na žlutém trojúhelníku, nemusíte dál pátrat po složení. Spousta potravin však tento znak nemá a přesto jsou veganské. Chce to trošku cviku a trpělivosti, než se naučíte ve změti thajských znaků na obale rozlišovat anglické slova ve složení a rozluštíte tak, zda je pro vás daná potravina ideální či nikoliv, pokud tedy zavítáte do obchodu a chcete zkoumat balené potraviny. Já osobně jsem spíše příznivcem čerstvého jídla a balené potraviny se tu snažím omezovat na naprosté minimum. V některých případech však přijdou vhod a proto jim říkám jídlo poslední záchrany.

Už když jsme kupovali letenky, věděli jsme, že do Bagkoku dorazíme v pozdních večerních hodinách a bude pravděpodobně velmi těžké sehnat někde nějaké jídlo. Restaurace a spousta podniků totiž zavírá mezi druhou a pátou hodinou odpolední, ale není to tak všude. První důležitá informace pro mě tedy byla, že v Thajsku funguje obchodní řetězec 7eleven, jehož některé pobočky bývají otevřené i nonstop a všechny je najdete na google mapách. Je dobré dopředu vědět, pro co si tam jdete, uličky jsou totiž těsnější a když jste na dovolené, není čas zkoumat celý sortiment. :)

Tak. To jsou moji čtyři největší favoriti, ke kterým se pravidelně vracím a mívám je na pokoji "pro strýčka příhodu". V oranžovém obalu je houska s fazolovou náplní. Při bližším prozkoumání zjistíte, že je od značky Farmhouse. Mívají je i s růžovým nebo černým obalem, mě osobně však nejvíce chutnají oranžové, tedy red bean filled bun. Liší se od sebe druhem použitých fazolí, v černé je navíc černý sezam. A ano, jsou sladké! Tato houska má těsto velmi podobné české vánočce a uvnitř náplň z oslazených rozmixovaných červených fazolí. Jo, asi to zní trošku divně, ale je to moc velká dobrota a z nějakého blíže nepopsatelného důvodu mi ta náplň chutná trošku jako čokoláda. Dávejte si ale pozor, tyto housky vyrábí více značek, nicméně ve spoustě z nich je mléko. Proto jsem si oblíbila právě Farmhouse a jdu vždycky přímo po nich. Jedna houska vyjde na 10 bahtů (cca 7,50 korun).

Úplně vpravo je borůvkový sojový jogurt značky Rivon. Vyrábí ještě jahodový, švestkový a natural, já jsem však narazila zatím jen na borůvkový a natural, který moc zkoušet nechci. Ten borůvkový mě ale překvapil a v podstatě vůbec v něm necítím typický sojový ocásek. Je trošku řidší, což však kompenzují kousky borůvek a obsah probiotik, které se vám tady v Thajsku určitě budou hodit. Už jste totiž určitě slyšeli o tom, že když se cestuje do tropických zemí, kor tam, kde není radno pít vodu z kohoutku, je to občas o h... . My jsme pro tyto případy už víc než týden před odletem poctivě jedli probiotika a pokračovali v tomto preventivním opatřní i po příletu do Thajska. A světe div se, žádné prodloužené posedy na oné místnosti se nekonaly. Juchůů! Tak. To byla malá probiotická odbočka a teď zpět k jogurtu. V obchodě k němu automaticky dostanete i lžičku, takže vás vybaví na všechno a za 20 bahtů zvýšíte svůj denní přísun bílkovin i probiotických kultur.

Třetí must have je ostřílená veganská klasika- Oreo sušenky. Asi vám je jasné, že v tomto celém výčtu záchranného jídla není prostor na řešení "čistého složení", ale jde spíše "čistě o přežití". Takže došlo i na mě a ochutnala jsem tady v Thajsku svou první oreo sušenku a doslova mi zachránila žvot. (Mami, ty prosím dál nečti) To jsem se tak první den na Lantě vydala do 10 minut vzdáleného 7eleven sama nakoupit základní zásoby jídla v tom největším pařáku po rozpálené cestě. Jo, byl to neuvážený čin, kor když jsem ten den skoro nic nejedla, nepila, žaludek mi křičel hlady a tělo hlásilo blížící se hypoglykemický šok. Aklimatizace z únorové české zimy na thajské třicítky mi opravdu dala zabrat, a tak, když jsem vešla do klimatizovaného obchodu, neudělalo mi to dvakrát nejlíp. Nakoupila jsem, čapla ve světlé chvilce jedny malé Oreo sušenky za 15 bahtů ( na fotce dvojnásobné balení za 30 bahtů, na množstevní slevy nehrajou), zaplatila a sotva jsem dostala při východu z obchodu teplotní facku, sedla jsem si na schodek vedle obchodu a dobrých deset minut se vzpamatovávala a prosila své tělo, ať to se mnou vydrží ještě celou zpáteční cestu na hotel. Tohle byl fakt dost děsivý zážitek, kdy jsem na pokraji omdlení chladila čelo studenou lahví s vodou, snažila se do sebe nasoukat co nejvíce tekutin a zmiňované záchranné oreo sušenky. Kurz a praxe lifeguarda z USA mi přišli víc než vhod. Stačily mi tři kousky sušenek na to, abych se probrala z nejhoršího, postavila se na nohy a dovlekla zpátky. Od té doby jim pravidelně vzdávám hold a chodí se mnou všude ... kdyby náhodou. :)

Na speciální soukromé fotce můžete vidět objev roku a to Vitamilk double choco sojové mléko s čokoládovou příchutí. Já si dělám rostlinná mléka pouze doma, z obchodu jsem měla jen dvě tři krabice na ukázku na kurz, nicméně tohle je vážně pecka a když jste na cestách, určitě takovéto zpestření oceníte. Chutná tak dobře, že si ho oblíbil i Ondra a máme ho v košíku pokaždé, když jdeme nakoupit. A to už je vážně co říct! Toto mléko je ve skle, takže vyžaduje otvírák v kapse nebo zručnost při jiném způsobu otvírání lahváčů. Před upotřebením protřepat, nejlíp chutná vychlazené! Navíc na jeho obalu najdete výše zmíněný znak Vegan, takže s klidem na duši si to s ním můžete razit rovnou k pokladně. Jedna lahev má objem 300ml a vyjde mi na dvě snídaňové kaše doředěné vodou (aby to nebylo tak sladké) nebo na ex samotné. :) Vrábím si tu z něj taky chia pudink, vždy na 3 lžíce semínek půlku lahve čokomlíka. Stojí tuším 14 bahtů.

Asi vám neuniklo, že jsem se zmínila o snídaňové kaši a chia semíncích. Jsem holka prozíravá a z doslechu vím, že v Thajsku jsou vločky nedostatkové zboží, jsou drahé a neseženete je všude. A protože jsem chtěla mít v tom svém měsíčním pobytu na druhé straně zeměkoule alespoň jedno jídlo denně připomínající domov, vzala jsem si s sebou jemné ovesné vločky, chia semínka a konopná semínka. Tyto jemné ovesné vločky stačí jenom zalít čokomlíkem nebo vodou (ideálně horkou), nechat chvíli nasáknout, přidat chia semínka, případně ovoce, pokud zrovna nějakým disponujete, posypat konopným semínkem (protože vitamíny, minerály a bílkoviny žejo) a můžete hodovat. Pokud tedy nevíte, jestli vás thajská kuchyně okouzlí na první pohled a nejste si jistí, zda si zvládnete denně sehnat 3 kloudná plnohodnotná jídla (což jsem si já jistá opravdu nebyla), je tohle opravdu supr řešení.

Postupně studuju a zkouším další sortiment 7eleven, takže možná časem přidám ještě další produkty, které by stály za koupi a ochutnání. Pokud sami víte o něčem, co je doopravdy chutné a funkční, určitě dejte vědět a zařadíme na seznam i pro ostatní cestovatele. Nakonec je to hledání jídla docela prima zábava. :)

Vaše

I.❤